Blbej den může bejt nakažlivej

Travis přezdívaný Teacake a Naomi, dva mladí zaměstnanci samoobslužného skladu, který vznikl na místě vysloužilého armádního areálu, zažívají nejdivočejší noční směnu svého života. Z nejnižšího podzemního podlaží budovy, které bylo před desítkami let zapečetěno vládou, totiž unikne smrtící houba. V chladícím zařízení roky hibernovala, jak ale teplota v podzemí stoupá, vysoce nakažlivý zombie parazit ožívá, množí se a závratnou rychlostí kosí lidi i zvířata. Čas se krátí a je na Teacakeovi a Naomi, aby s pomocí zkušeného agenta pro boj proti bioterorismu zastavili mutující hrozbu. Otrlí jsou na to dost a při jejich vtípcích někdy až mrazí, což by s trochou pověstného štěstíčka mohlo na záchranu lidstva stačit. Snad. Jisté je, že půjde o pořádně výbušnou podívanou plnou zeleného slizu a nakažlivého humoru. Stejně jako u kultovního Jurského parku se David Koepp při psaní Parazita z chlaďáku inspiroval skutečnými událostmi a vědeckými poznatky, které nejprve přetvořil v ústřední myšlenku knihy, jejíž vydání v roce 2019 provázely nadšené recenze, a teď strhujícího zábavného bijáku. A jakkoli se to zdá celé přitažené za vlasy, Koepp si to nevymyslel. Aspoň ne úplně. „Vždycky jsem miloval příběhy založené na skutečné vědě – vše, co z této premisy vyplývá, je proto uvěřitelnější. Přitahují mě věci, které jsou někdy vtipné, jindy děsivé, ale klíčová je stále premisa reálného světa. Při psaní scénáře k filmu Parazit z chlaďáku jsem měl výhodu v tom, že jsem mohl čerpat z vlastního výzkumu pro svůj román. Klíčové je vědět, kdy přesně se pro dobro příběhu odchýlit od reality a přejít k fikci,“ říká uznávaný scenárista. Nerovný souboj s nenasytným mikroorganismem, který bizarním způsobem zotročuje těla svých hostitelů, svedou Joe Keery (Stranger Things), Georgina Campbell (Barbarian) a Liam Neeson (Bláznivá střela). Samoobslužný sklad situovali filmaři do hor nedaleko Říma, kde se nachází komplex podzemních chodeb, které byly během 2. světové války vybudovány jako jaderný bunkr pro Mussoliniho. Několikakilometrové tunely využili k vytvoření působivých prostor bývalé armádní budovy. Zčásti se natáčelo i v Maroku.