Kino Svět Tábor
PROGRAM PREMIÉRY O KINĚ
Bluesman Bluesman
česká verze
Česko
Dokument
2019
75 min
Přístupný
Režie:
Michal Rákosník
Kamera:
Václav Tlapák
Scénář:
Michal Rákosník, Boris Machytka
Hrají:
Peter Jurkovič, Stefan Milkov, Billy F Gibbons, Ivan Hlas, Vladimír “Guma“ Kulhánek, Norbi Kovács, Matouš Kotas, Petar Introvič, Richard „Faust“ Mader, Marek Hlavica a další…
Chceš si sáhnout na život? Zkus BLUES!

Svět šedesátých let minulého století byl poznamenán euforií a svobodou nastupující poválečné generace, která dala vznik novému kulturnímu trendu a zároveň celosvětově ovlivnila hudební vývoj na několik dalších desetiletí. Vlna popularity tohoto nového hudebního fenoménu s kořeny v bluesové hudbě se převalila i přes tehdejší železnou oponu. Ve druhé polovině šedesátých let byla uvolněná politická a kulturní atmosféra tehdejšího Československa poměrně tolerantní vůči novému hudebnímu žánru a dá se s trochou nadsázky říci, že toto období zrodilo významnou většinu profesionálních hudebníků působících na hudební scéně dodnes. Dokumentární film „Bluesman“ chce na pozadí života jednoho zcela výjimečného muže vyprávět neobyčejný příběh o vůli, touze, motivaci a navzdory všem překážkám splněném snu. Blues je velmi osobní a emotivní hudební žánr, který položil základy veskrze veškeré moderní hudbě od jazzu, rock’n‘rollu, až po hudbu populární a world music. Snímek „Bluesman“ však není pouze o hudbě. Jemně popisuje ono vnitřní pnutí, jež je hnacím motorem nás všech a neodkladně nutí tvořit hodnoty pro vlastní uspokojení, které může zdaleka přesáhnout osobní hranice. V životním příběhu Petra Jurkoviče bylo takových momentů mnoho. Ať už v úspěších na poli parazitologie, tak při skládání hudby, textařské práci a především výrobě špičkových elektrických kytar, které si získaly celosvětové uznání. Ve Výzkumném ústavu spolupracoval při vzniku vakcíny na kokcidiózu drůbeže. Ta se používá ve více jak čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. Jeho práce také přispěla k vytvoření metody určování doby smrti podle muších larev, hojně dodnes používaná kriminalisty po celém světě. Hudební a textařské začátky směřují na Hanspaulku, tehdejší pražskou hudební líheň, kde začal spolupracovat s Petarem Introvičem a kapelou Bluesberry, Ivanem Hlasem, Martinem Krausem – Krausberry. Později založil bluesové trio Tucet s Petrem Hudcem a Markem Hlavicou, blues’n‘soul kapelu Žáha, rock’n’roll kapelu Highway 61 s Charlie Slavíkem. Posledním hudebním projektem byla rodinná kapela Motion Food s jeho syny. Vyucˇoval bluesovou kytaru v hudební škole pražského klubu Mlejn „Come to Jam“, kde motivoval a ovlivnil hlavneˇ mladší muzikanty. Mnozí z nich se pozdeˇji stali nejen jeho prˇáteli, ale i zákazníky. Prˇišel rok 1989. Jurkovicˇ opustil výzkumný ústav a veˇdom si své nezkušenosti prˇi práci se drˇevem, nechal se zameˇstnat v truhlárneˇ v Jílovém u Prahy. Samostudium mu zabralo několik let a jak sám s oblibou říkal, „s každým nástrojem se člověk učí něco nového“. Pustil se metodou „pokus – omyl“ do výroby svých prvních kytar. Když se tehdy rozhodoval věnovat konstruování vlastních nástrojů, dočetl se, že trvá zhruba pět let, než se v oboru vůbec nějakým způsobem takový kytarář prosadí. Sám si stanovil lhůtu sedmi let – pokud se mu do té doby nepodaří získat renomé pro svoji značku Marcus Guitars, později Jurkovič Guitars, výrobu kytar opustí. V roce 1993 si otevřel svou první dílnu hudebních nástrojů, ve které s ním pracovala pouze manželka Hanka. Už o rok později se začaly dostavovat první výsledky Jurkovičovy kytarářské práce. Poprvé vystavoval své nástroje na pražském hudebním veletrhu Muzika, postupně získával nabídky od tuzemských i zahraničních výrobců kytar a zakázky od profesionálních hudebníků. Vstup zahraničního kapitálu a tím zvýšení produkce výroby však Jurkovič odmítal s přesvědčením, že pokud začne vyrábět jednu kytaru za druhou, což by bylo možné pouze za pomoci strojů, utrpí tím jejich konstrukční kvalita a jedinečnost. Zároveň by již nemohl svoje nástroje označovat jako hand-made, tedy vyrobeno ručně. Jurkovič se stal legendou nejen díky své neobyčejné manuální zručnosti, píli a vědecké přesnosti. Přitahoval hudebníky, kterým servisoval i vyráběl špičkové nástroje na míru. Za svůj život vyrobil bezmála tisíc originálních nástrojů. V jeho práci bylo ale něco mnohem víc. Vždy dokázal také vyslechnout příběhy a inspirovat, ať už na cestě hudební, či životní. Tak se k němu muzikanti často a s oblibou vraceli. Jejich výpovědi jsou toho živoucím důkazem, přičemž mnoho z nich je dnes považováno za hudební ikony. Sedm let tvrdé dřiny přineslo věhlas mezi muzikanty a také splnění snů. Tím prvním bylo zkonstruování kytary pro Billy Gibbonse, kytaristu a zpěváka legendární kapely ZZ Top. Na výrobě a designu spolupracoval se sochařem a výtvarníkem Stefanem Milkovem. Další kytara putovala v roce 2006 do rukou další hudební legendy, kytaristy Erica Claptona. Když v roce 2011 koncertoval v Praze slavný kytarový virtuos Jeff Beck, dostal od produkce ke svým 67. narozeninám skvělý nástroj vyrobený právě Petrem Jurkovičem a výtvarníkem Stefanem Milkovem. Stejně jako v každé době, tak i dnes, je důležité si připomínat, že můžeme vystoupit z vlastního stínu a tvořivým způsobem měnit svět okolo sebe. Život v současné společnosti s sebou nese notnou dávku odosobnění, jakési „sterility“ a sériové výroby. Dělat věci nově, jinak a po svém, se může zdát stále těžší. Originalita se postupně vytrácí z většiny oblastí lidské tvorby, přičemž ona jedinečnost je vysoce žádaným a ceněným artiklem. Na nejrůznějších příkladech se můžeme přesvědčit, že vytrvalostí a pílí je možné dosáhnout velkých věcí. Příběh, který dokumentární film Bluesman vypráví, je stejně tak osobní zpovědí jako bluesovým poselstvím promlouvajícím ke každému z nás.
VSTUPENKY
26.09.2020
20:00
CD
130 Kč
OBCHODNÍ PODMÍNKY
×